Nitroděložní tělíska patří mezi tzv. nitroděložní antikoncepci.
V současnosti jsou používány zejména dva druhy tělísek [1]:
- obsahující měď -tzv. Cu-IUD (jednotlivé výrobky se mohou lišit obsahem mědi),
- obsahující hormonální látku levonorgestrel (progestin) – tzv. LNG-IUS (v současnosti jsou na trhu prostředky s rozdílným obsahem levonorgestrelu [2]: ■ tělísko s obsahem 13,5 mg levonorgestrelu a ■ tělísko s obsahem 52 mg levonorgestrelu.
Následující odstavec je zpracován dle přehledového článku [1] z roku 2013. Nitroděložní antikoncepce je vysoce účinná, dlouhodobě působící. Její zavedení a následné používání může být ovšem spojeno také s určitými komplikacemi a nežádoucími účinky:
- perforace dělohy (sporadicky se vyskytuje při zavádění),
- hluboký pánevní zánět (v prvních 20 dnech po zavedení tělíska se zvyšuje riziko jeho výskytu),
- vypuzení či změna polohy tělíska (nejčastější příčina selhání metody),
- bolest v podbřišku ,
- změna profilu děložního krvácení (zvyšuje se počet epizod neplánovaného krvácení, u Cu-IUD se dále zvyšuje intenzita cyklického krvácení (obvykle se postupně snižuje), u LNG-IUS se naopak intenzita cyklického i neplánovaného krvácení snižuje – přesto je neplánované krvácení a špinění nejčastější důvod vynětí tohoto typu tělíska),
- někdy hojnější poševní výtok (obvykle je nezánětlivého původu),
- abnormální cytologické nálezy ze stěru děložního hrdla.
Prevence těhotenství u všech typů nitroděložní antikoncepce je zejména výsledkem působení cizího tělesa v děložní dutině (vzniká zde pseudozánětlivá tkáňová reakce, která vytváří prostředí toxické vůči spermiím, uvolněnému vajíčku, i případně oplodněnému vajíčku). Měď nebo hormon v tělísku pak podporují, každý svým specifickým způsobem, toto působení [1] .
Otázkou je samozřejmě podíl účinku působícího před oplodněním (tzv. prefertilizační účinek) a po případném oplodnění vajíčka (protože se tento účinek uplatňuje po oplození, ale před skutečně klinicky rozpoznaným těhotenstvím, používá se pojem postfertilizační účinek – je samozřejmé, že etické vnímání a hodnocení závažnosti postfertilizačního účinku závisí na tom, jakou důstojnost a jaká práva přisuzujeme lidské bytosti v nejranějším stadiu jejího vývoje – detailně viz [3].)
Stanford a Mikolajczyk [4] publikovali v roce 2002 práci, ve které se snažili (na základě dostupných dat) kvantitativně odhadnout podíl prefertilizačního a postfertilizačního účinku u jednotlivých metod nitroděložní antikoncepce. Na základě svého modelu odhadu autoři uzavírají, že k dosažení tak vysoké účinnosti nitroděložní antikoncepce při prevenci klinicky rozpoznaného těhotenství, musí mít nitroděložní antikoncepce velmi silný podmíněný postfertilizační účinek, i když jejím převažujícím účinkem je působit proti oplození. Podle autorů je pravděpodobně hlavním způsobem postfertilizačního účinku destrukce časného embrya ve vejcovodu.
Zpracoval: Mgr Jaroslav Duda 23.1.2016, upraveno dne 14.1.2017
[1] .Křepelka, P. Nitroděložní antikoncepce v roce 2013-aktuální stav. Remedia. 2013, 23:193-199
[3] http://lekarniciprozivot.cz/?page_id=296(cit. 23.1.2016)
[4] Stanford, J.,B., Mikolajczyk, R., T. Mechanisms of action of intrauterine devices: Update and estimation of postfertilization effects. Am.J.Obstet.Gynecol. 2002, 187:1699-708. Abstrakt dostupný na: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12501086 (cit. 23.1.2016)